Jak funguje ADHD mozek

Možná si celý život myslela, že problém je v tobě. Že nejsi dost disciplinovaná. Že se nedokážeš dost soustředit. Že kdybys se víc snažila, všechno by fungovalo.

Ale problém není ve snaze. Problém je v tom, že tvůj mozek funguje jinak.

Je to jako být levák ve světě navrženém pro praváky. Nůžky, psací pero, otevírání konzerv – všechno je stavěné pro pravou ruku. A ty máš dvě možnosti – buď se snažit psát pravou rukou. To jsi dělala doteď. Krasopis ti moc nejde, že ne? No a to přesně stejné s mozkem – máš mozek, který funguje jinak, jenže tě celý život učili, že máš "víc se snažit" a "být disciplinovanější".

Takže co třeba začít psát levou? Používat ten mozek, jak je naprogramovaný?

ADHD není chyba charakteru. Je to biologie.

Tvůj mozek funguje jinak – jenže moderní svět s ním nepočítá. Nemůžeš silou vůle změnit chemii svého mozku. Problém není množství dopaminu, ale jak ho mozek zpracovává. Nemůžeš ten dopamin "přinutit" se správně regulovat.

Teď, když to víš, můžeš přestat bojovat sama se sebou – a začít pracovat s tím, jak tvůj mozek skutečně funguje.

Proč to tak je?

Jedna z teorií je teorie lovce a farmáře. Vychází z předpokladu, že ADHD mozek mohl být kdysi výhodou: rychlá reakce, schopnost sledovat více věcí najednou, kreativita. V moderním světě, který vyžaduje dlouhé sezení, opakované úkoly a odkládání odměn, to ale působí problémy. Není to o tom, že jeden mozek je lepší - je to o tom, že tvůj mozek potřebuje jiné prostředí.

Náš mozek se za tisíce let moc nezměnil – ale svět kolem nás ano. To není chyba tvého mozku – je to nesoulad mezi tím, jak funguje, a co od něj vyžadujeme. Jen si představ se ocitnout v době kamenné s mobilem, kalendářem a 47 otevřenými emaily - absurdní, že? No a teď si představ opak: mozek z doby kamenné, který má fungovat v dnešním světě s právě těmi mobily, kalendáři a 47 emaily. Mozek je skoro stejný jako tenkrát, ale svět se úplně změnil. To se prostě nedá srovnat.

Říká se tomu evoluční mismatch.

Problém je v tom, že žiješ ve světě, který s takhle fungujícím mozkem moc nepočítá. Proto je třeba hledat prostředí, ve kterých se mu daří lépe a najít metody, strategie a „hacky“ jak mu pomoci tam, kde to pro něj dělané není. Jde o to najít způsoby, jak žít v tomto světě, tak, aby to fungovalo i pro tebe.

Mluvím o tomhle v epizodě Jsme neklidné border kolie zavřené celý den v garsonce? 

Co to znamená v praxi?

Neurotypický (tzv normální) mozek dostane dopamin už když člověk začne úkol. Tvůj mozek ho dostane až když je úkol hotový – nebo když je nový, vzrušující, naléhavý.

Takže když maskuješ, tak to znamená, že ty, vlastní vůlí a energií musíš mozek tlačit před sebou jako kolečko naložené obřími kameny, protože ti nespolehliví poslíčci s dopaminem prostě nechodí, jak mají. Je to strašně namáhavé a na vlastní vykonání toho úkolu ti tím pádem zbude míň sil, než “normálnímu” mozku. A takhle to děláš roky, desetiletí.

Protože ten dopamine prostě nedělá, co má, tak to má za následek tohle:

  • Dlouhodobé projekty jsou náročné, odměna je moc daleko (chemický pocit odměny). Tvůj mozek prostě nedokáže reagovat na něco, co je v nedohlednu. Je to jako snažit se motivovat dítě k úklidu tím, že za rok dostane dárek – prostě to nefunguje. Takže ten dopamin se nezvedne a nejde nic dělat.

  • "Nudné" úkoly se nedají začít. Posel dopamin prostě nikam nejde, a žádný dopamin = žádná motivace. Tvůj mozek prostě nechápe, proč má dělat nudné úkoly – ne ty, ale chemie v mozku ti říká: Tohle je nuda!

  • Naléhavost funguje jako motivátor. Deadline totiž vytváří stres. A dopamin v kombinaci se stresem najednou funguje – běží jako o závod něco řešit. Proto ti v krizi úlohy jdou od ruky, ty víš, co máš dělat a jak.

  • Hyperfokus na zajímavé věci. Hyperfokus ti dá konečně dost dopaminu! Když tě něco fakt zajímá, tak dopamine pracuje jako stachanovec – na 200%, nevnímáš, co se kolem tebe děje, jak tě to baví a o tři hodiny později víc vše, co se dá o tom proč se zhroutila civilizace na Velikonočním ostrově. Nebo odvedeš 40 hodin práce za jeden pracovní den. Nebo za hodinu vymaluješ celý obývák. Není to víc dopaminu, ale spíš prudký, nepravidelný dopaminový skok.

Exekutivní funkce

To je soubor schopností, které ti pomáhají plánovat, organizovat, pamatovat si věci a regulovat emoce. U ADHD jsou tyto funkce oslabené:

  • Obtížné začít úkol, schopnost rozjet se (initace)

Takže ne nedostatek vůle, morálky nebo vědomosti, jak něco udělat. Ty víš, že máš uklidit pokoj, jenom prostě tvůj mozek v tom nevidí nic, by stálo za to dělat.

  • Těžké udržet pozornost (working memory)

To je o tom, že ten poslíček dopamin prostě nedojde tam kam má. Takže najednou stojíš uprostřed kuchyně a nevíš, proč sis tam šla. Nebo čteš větu a na konci nevíš, co bylo na začátku. Není to inteligence, a není to skleróza! Tohle není o "udržení pozornosti", ale o pracovní paměti

  • Problémy s časem (time blindness)

AHDH mozek zná dva časy: TEĎ a TEĎ NE. To znamená, že buď reaguje hned protože má dost dopaminu úkol udělat, nebo nemá a tak to nehoří. Navíc mozek nemá schopnost vnímat čas – nemá vnitřní hodiny, které hlásí čas. Za měsíc znamená „v nedohlednu“, dvě hodiny znamená „mám dost času“.

O tomhle mluvím v epizodě Čas, který se vleče, a čas, který letí – zatímco ty bloudíš mlhou bez mapy a kompasu.

  • Impulzivní rozhodování

ADHD mozek je budovaný pro rychlá rozhodování, takže ty se najednou rozhodneš, že založíš nový obchod na Etsy nebo budeš chodit cvičit. Ale rozhodnout se co budeš vařit k obědu, to je nepřekonatelný úkol.

  • Obtížná regulace emocí

ADHD mozek cítí všechno jako přes zesilovač. Ty nejenom, že cítíš nespravedlivost, ty jí cítíš jako by se děla přímo tobě. Dokážeš se do toho vžít. Ironicky, vzhledem k tomu, že maskujeme, tak ty pocity zároveň zavíráš uvnitř. Cítíš vše víc, ale nedáváš tomu průchod. Pak z toho může vniknout úzkost, panika i deprese.

O tomhle mluvím v epizodě Proč milujeme filmy, které nám zlomí srdce?

Hormony u žen

A tady je zásadní část, o které se dlouho nemluvilo: estrogen ovlivňuje dopamin. Je to jako by ti poslíčci měli pomocníky - estrogen jim pomáhá doručovat zprávy efektivněji

Když klesá estrogen (před menstruací, po porodu, v perimenopauze), klesá i dostupnost dopaminu. Proto mnoho žen popisuje, že příznaky ADHD jsou horší:

  • Týden před menstruací

  • Po porodu (postpartum)

  • V perimenopauze a menopauze

A ironicky právě díky estrogenu, který v přechodu ubývá, se ADHD „zhoršuje“ věkem. Protože to, co jsi držela v chodu silo vůle, tu chemii, co jsi celou dobu snažila trumfnout a donutit pracovat normálně – no prostě to najednou nejde. Protože pracuješ proti tomu, jak funguješ – to je jako pádlovat v kajaku proti proudu, celý život.

A najednou je ten proud větší, řeka divočejší a ty už prostě nemáš síly.

Takže i když si tvoje ADHD celý život zvládala, možná o něm ani nevěděla, najednou je to 35, 40 nebo 50 a jsi vyhořelá, vyčerpaná a nechápeš, co se děje. A někdy ti ani lékaři nepomůžou, protože vidí jenom ty symptomy - úzkost, vyhoření, depresi. Ale ty potřebuješ vědět, proč se to děje. Že tvůj mozek funguje jinak. A naučit se pracovat s ním, ne proti němu.

Co se děje v tvém mozku?

ADHD není o nedostatku pozornosti (i když to tak kdysi nazvali) - je to o tom, jak tvůj mozek reguluje pozornost, motivaci a impulsy. A klíčem k tomu všemu je dopamin.

Dopamin a motivace

Dopamin je neurotransmiter – takový poslíček, který v mozku běhá a přenáší zprávy mezi nervovými buňkami. U lidí s ADHD je ale problém v tom, že těch poslů je málo, někdy se ztratí, nebo přijdou a nikdo neotevře dveře. Takže zpráva 'tohle stojí za to, jdi do toho!' často nedorazí tam, kam má. A ty pak sedíš a nevíš, proč se ti prostě nechce začít. Anebo proč prostě začít nedokážeš.

Je to chemická reakce – ne tvoju vůle. Problém není množství dopaminu, ale jak ho mozek zpracovává.